18 júla 2011

Jean Racine: Faidra

PANOPE:
Mám strach o klid mé paní,
ta v zmatcích utápí svou duši bez ustání.
Když někdy ulevit chce skrytým bolestem,
tu hýčká děti své v náručí slzavém.
A náhle, jak by na cit svůj zapomněla,
s hrůzou zas odstrčí ta nevinná dvě těla.
Krok vratký dává jí náhodě napospas,
její zrak zmatený už nepoznává nás.
Třikrát začala psát, jak myšlenky však mění,
pokaždé zničila ty listy v okamžení.
Pojďte ji zachránit, prosím vás velice.

Žiadne komentáre: